The Tap Tap, Jarda Uhlíř a Keks v Příbrami 26. srpna 2017   (21:53)Letní kino ožilo nejen písněmi z filmů

V pátek 19.8.2017 se v příbramském Letním kině odehrál dlouho avízovaný koncert skupin The Tap Tap,skupiny Jaroslava Uhlíře a kapely KEKS! Samotný program začal záhy po 17.hodině skvělým vystoupením "odchovanců" Jedličkova ústavu s názvem The Tap Tap pod taktovkou famózního sbormistra Šimona Ornesta. Po počátečních "klidových" skladbách přišly na řadu hitovky jako Ředitel autobusu,FNN(fňukat nikdy nebudem) a nebo remake šlágru Michaela Jacksona Black&White. "Taptapáci" dokázali svojí živelností,vůlí a nadšením zvednout ze židlí celé publikum,glosy Ládi Angeloviče (mluvčí kapely) lomcovaly bránicemi všech v hledišti. Po skončení jejich koncertu mi "to nedalo" a vyrazila jsem za nimi na pódium vyjádřit jim svůj obdiv nad vůlí,elánem a nadšením,se kterými muziku dělají. Odpovědí mi byly díky za uznání,pochvalu a neuvěřitelný zápal,nadšení ,elán a hlavně skromnost. Všichni "Taptapáci" ,kteří při pouhém pohledu na ně v "normálním" člověku vyvolávají soucit,jsou lidé jako všichni ostatní,ale diky handicapu jsou mnohem dál a silnější,kteří dokážou svoje okolí nakazit nezdolným optimismem. Po jejich vystoupení následoval obří aplaus publika a celá banda začala po přídavku balit celou aparaturu bez ohledu na svůj handicap... V tomto "mezidobí" a pauze pro diváky už na jeviště skoro nepozorovaně dorazil Jaroslav Uhlíř se svojí kapelou.. Po krátkém ladění zvuku začali hrát pohádkové "vypalovačky" z pera pánů Uhlíř&Svěrák . Mezitím "Taptapáci" naložili sebe a svou aparaturu do jejich autobusu a za hlasitého troubení na pozdrav a řevu publika,coby odpovědi, opustili areál Letního kina. Poté mistr Uhlíř spolu s Janou Koutovou v roli zpěvačky ,Fredyho Bittnera -kytara a zpěv , Mikuláše Nopa a Filipa Spáleného -basová kytara rozjeli pohádkový koncert naplněný písněmi z pohádek a dětských filmů jako Hajný je lesa pán,Dělání,Statistika , Lotrando a Zubejda.... Atmosféra v letňáku se změnila na pohádkovou,kdy všichni-dospělí očekávající vystoupení skupiny KEKS i děti všech věkových kategorií-řádili pod podiem v euforii a nadšení. Po dvojím přídavku se kapela J. Uhlíře rozloučila a po krátké pauze začali KEKSáci své vystoupení. Po prvotním zahřátí nástrojů,kapely i publika prohlásil frontman kapely , že "teď začneme hrát zábavový vošahávačky." Publikum pod podiem , které ještě před chvílí křepčilo na pohádkové rytmy Jaroslava Uhlíře, se ponořilo do 30 let starých  ploužáků a v nostalgii se všichni přítomní kolíbali v rytmech pohodových a nestárnoucích písní KEKSáků ... Jakkoliv se zdálo být obsazení pátečního koncertu nesourodé , v závěru musím konstatovat , že počínaje realitou života , který s sebou mnohdy nese obrovská omezení , pro mnohé skoro neslučitelná s normálním životem v případě "Taptapáků" , přes pohádkovou idylu a písničky s ní spojené pánů Uhlíře a Svěráka , až po klasiku KEKSáků , kteří nostalgii celého večera dovršili ,byla celá akce víc než vydařená , kde si každý z nás našel "to své." Určitě by se měla minimálně jednou do roka v Příbrami opakovat jako důkaz toho , že i lidé vyznávající zcela rozlišné hudební žánry a třeba i životní filosofie , se dokáží ztmelit a vytvořit neopakovatelnou atmosféru večera , který , ač byl letní , by mohl stejně neopakovatelně vyznít i v třeskutých zimních mrazech , samozřejmě na jiné půdě , než je Letní kino....